Že jsem příznivec formulí to asi nikoho nepřekvapí. Už několikrát jsem se byl podívat na závody právě těchto modelů. Po jednom závodě jsem byl velice potěšen chováním vozů a hlavně téměř sjednocením motorů. Když si této skutečnosti všimlo vedení Monkey racingu divize Formule, bylo mi nabídnuto jestli nechci jeden speciál otestovat a zúčastnit se dalšího podniku F1. Tato nabídka se nedala odmítnout. I Loeb se rád svezl v F1 tak proč ne Alf. Proběhlo jednání obou teamů, z kterého vyznělo hlavně formuli zbytečně neublížit. Tento postoj jsem k této nabídce přiřkl i já a začalo nastavování a osazování komponenty co by mi mohli vyhovovat.

   Formule byla připravena. Od Petra Zvejšky jsem nasál jak to asi bude vypadat a co a jak se má dělat. Měl jsem startovat v teamu s ředitelem divize formule u Monkey racingu Monkeym, ale toho zmohla nemoc.

   Šlo se na věc. První testování proběhlo již v pátek před závodem. Petr mi řekl o možnosti si zajezdit, tak jsem toho využil. Kroužil jsem na trati se dvěmi přestávkami asi hodinu možná i víc. Pak nás pani uklízečka vyhodila :). Bylo to téměř o půlnoci, tak jí to nikdo neměl za zlé. Věrča mi viděla na očích, že mě to baví a já měl luxusní pocit z toho, že v technických pasážích jsem ke konci stačil i čtyřkolkám.

   Ráno byla hala otevřena asi od půl sedmé, tak jsem v tu dobu už mazal gumy a čekal potřebný čas, aby mazání bylo OK. Třičtvrtě na sedm a já opět kroužil. Pocit stejný jako večer. Prostě paráda. Postupně ovšem začalo přibývat přemotorovaných čtyřkolek a to nebyla pro formulku ta pravá voda. Tak jsem se raději stáhl, abych formuli neublížil.

   Systém závodů jsem si nechal vysvětlit raději ještě jednou, abych něco nepodělal. Zaplatil startovné. Vyzvedl čip a koukal na to jak se tam řeže třeba i 16 aut na trati. Když vemu, že trať pro mě byla kolem 15s a pro čtyřkolky kolem 10s, tak si dokážete asi představit jak to tam vypadalo. Za celý trénink se tam na trati ukázaly z deseti formulí jen tři proč asi. Smolně začal den pro Petra. Už od rána řešil problémy s autem a když si zkusil odkroužit kolo s formulí, tak při uhybání v jedné zatáčce ( bezpečné bylo hodně se klidit ze zatáček) si raději couvnul do dostatečné vzdálenosti a při nulovém plynu ťukl do zdi. Z depa nebylo vidět co tam tvoří, ale pochvilce zmizel z tribuny a to naznačovalo, že je něco špatně. KOLO – rozlomila se zadní grafitová osa. Byl jsem v udivení, že to nic nevydrží, ale nešla zlomit normálně takže asi přišel její čas. Byl jsem ujištěn, že to tam mám taky. To mě moc uklidnilo. ;D Tak začalo shánění jestli někdo osu nemá. Formuli měl Petr od XVlastíka a byla upravena, takže jsme potřebovali nějakou spešl osu (ještě se v tom úplně neorientuju). Sehnala se, ale Petr v první rojížce nenastoupil, tak jsem šel na věc jen já. Bylo to hustý. „Hlavně si zjisti co máš za číslo“ to mi znělo v uších když už jsem stál na tribuně. Rychlej dotaz na Věrču ta ukázala rukama 10 a díky brýlím jsem rozuměl dokonale. 10 a už jsem valil. Byla to hustá nervozita, ale asi po třech kolech jsem se trochu zklidnil a začalo se závodit. Na rovinkách jsem klukům nestačil měl jsem základního Johnsna, ale to mi nevadilo měl jsem toho plné ruce. V technických pasážích jsem ukazoval, že mám rád utažené zatáčky a málo místa. Mnohdy jsem udivoval i sám sebe, že se tam vejdu. Dojeli jsme a formule byla celá. Super! Slezl jsem z patra a šel si vyslechnout co na to říkají Tonda a kluci okolo v depu (Peťa mezitím montoval). „Nebylo to tak hrozný Alfe“ to mě od Tondy potěšilo a těšil jsem se na další rundu. Vše jsem si zkontroloval a při zapnutí jsem zjistil nějaké cukání v servu. Během chvilky se začal linout z auta nepříjemný dým. Néééééééééé servo bere moc, ale regl to nedává, bylo mi do pláče. Zrovna teď to začalo a já odstupuju ? Musel jsem se uklidnit. Mezitím si Petr odjel čtyřkolky a také nebyl spokojen, ale nemohl přijít co s tím je a tak se začalo montovat u mě. Přepájet kabel od reglu byly ukápnutý. Jelo to, ale bez serva, takže problém. Servo něco oddělalo v reglu, asi BEC, a tak se přešlo na jiné řešení. Jinej regl a jiné servo. To se postupně začalo realizovat. Utekli mi sice 3 rozjížky, ale finále ještě furt bylo reálné. Mezitím Petr zjistil, že na zadku čtyřkoly má klínový řemen. Přišel asi přidřeným ložiskem o zoubky a tak se měnil. Vše začlo vypadat, že se zase svezeme. Přišel Monkey a donesl poslední dílek skládačky - servosaver na hitec. Paráda Finále 2 jedu. Super! Po startu jsem, ale zjistil, že asi něco není úplně cool, ale co nějak jsem se protrápil. Pro mojí smůlu tam byl Monkey, Homik, XVlastík, Radan a ostuda byla na světě. Věta když jsem slezl z depa od Homika mi přidala : „ Alfe co to bylo, to byla hrůza“. Uzemnil ho Tonda, že něco není dobře a že by ho tam rád viděl. Šlo se nasazovat. V hlavně mi leželo čím to je. Po příchodu do depa mi bylo řečeno, že formule měla u tlumiče volné šrouby. Monkey vše zkontroloval. Přezuli se pneumatiky a čekal jsem jak v poslední jízdě. Formule byla tam jak na začátku! Chvilku jsem si na to zvykal, ale pak jsem si to začal užívat. Poprvé jsme namazali i dobře. Ani já ani Alfová jsme netušili, že se maže jen zadek. Za což se mi Petr omluvil, že to nezmínil, ale mě to jelo dobře i s namazanejma předníma kolama. No co začínáme na nikoho jsem se nezlobil, ale Věrča z toho byla chvilku špatná. No nic pojďme k jízdě kde jsme namazali poprvé dobře. Postupně jsem začal zajíždět stabilně kola kolem 15s, což pro mě ještě ráno byl rekord. Snažil jsem se pokořit hranici 14s, ale to se mi nakonec nepovedlo. Kluci co to měli víc v ruce si dovolili na rovince to kotlovat. Tam mi dávali na prdel, ale jak přišlo esíčko za rovinkou a šikana, tak nevěděli kde jsem se tam vzal. Sem tam se ozvalo uhýbáme rychlejším jezdcům. Na rovince jsem jim uhl, ale v zatáčkách jsem byl téměř "rovnocenným" soupeřem. Startoval jsem z posledního místa 10místa, ale dokázal jsem se prokousat až na osmé místo a sem tam jsem se motal i kolem Petra, což mě moc těšilo. Světlé chvilky střídal i nějaký drobný karambol, ale žádný neměl extra velký zpomalovací efekt. Takže jsem netrpělivě čekal na výsledky. Petr byl trochu zklamanej. Posledních pět kol nebyl už potřebný proud v baterkách, ale i tak sdílel mojí radost. Mezi řečí proběhlo i jestli do toho půjdu, ale lišácky jsem se z toho vybruslil, že si to musím ještě rozmyslet a jestli tak na příští zimu. Po nasazování osmnáctin jsem šel rovnou k výsledkům. Paráda! Dostal jsem se k 14s ( přesně 14,041) tento čas znamenal i lepší čas než Peťan. Po kompletním prohlédnutí mých a Peťových výsledků jsem zjistil, že jsem zajel lepší čas (mezi námi ) za celej den o 0.024s, což mě hodně potěšilo.

   Po sklizení trati přišlo vyhlášení. Díky mým problémům jsem sice ve Formulích skončil poslední 10-tý, ale to mi nebralo vítr z plachet. Petr se umístil lépe celkově byl myslím sedmý a v autech s novým řemínkem bojoval o příčky s Tondou. Uvidíme jestli bude možnost si formule ještě někdy zkusit. Pokud ano nebudu váhat ani vteřinku a příští rok v zimě asi rozšířím pole formulistů.

   Na závěr bych rád poděkoval Petrovi Zvejškovi za celodenní práci pro mě a vůbec za všechno co jsem potřeboval. A také Monkeymu za svěření formule děkuju!!!!